Čeká mě soud, mediace nebo rozhovor s pracovníkem Umpod

Dítě má právo vyjádřit své vlastní názory ve všech záležitostech, které se jej dotýkají, jejich názorům se musí věnovat patřičná pozornost odpovídající věku a úrovni.

Došel ti dopis od Umpod a chtěl bys potkat pracovníka Umpod?
Chce s tebou mluvit soudce a ty nevíš, co od toho čekat?
čti více
Máš se účastnit mediace a nevíš, co od toho čekat?
čti více
Máš se setkat s někým z Umpod a hovořit s ním?
čti více

Běží ti hlavou některá z těchto otázek?

Pak ti možná můžeme pomoci. Každý případ je ale jiný, proto potřebujeme o tobě a tvé rodině vědět víc.

Ozvi se nám, a my ti napíšeme, co pro tebe můžeme udělat.

Je to dost komplikované, nedávno ještě žili všichni tři v Česku, máma se ale z ničeho nic odstěhovala do Španělska a teď by byla nejradši, kdyby byl Adam ve Španělsku s ní. Táta si naopak myslí, že by bylo lepší, kdyby Adam žil dále v Česku.

Táta s Adamem proto jeli do Brna, aby navštívili Umpod. Tam je přivítala psycholožka a právnička, které mají za úkol zjistit, co by bylo pro Adama nejlepší. Chvilku si povídali společně na chodbě, a pak Adamovi ukázali speciální místnost plnou hraček, kde si s ním prý budou chvíli povídat. Povídali si o kamarádech, hrách, škole, Česku i Španělsku. Adam si představoval, jak by se mu to teď líbilo.

Umpodu řekl tři přání – chce, aby byli všichni spolu. Pokud to nejde, radši bude žít v Česku, kde to má rád, a chce, aby za ním máma jezdila na návštěvy a aby si s ním telefonovala. Adam taky nechce, aby se rodiče před ním hádali.

Tato přání předal Umpod rodičům i soudu. Pan soudce si Adama nakonec taky pozval, rozhovor byl v pohodě, ptal se dost podobně, jako lidi z Umpodu. A Adam se aspoň podíval, jak to vypadá u soudu. Adamova přání si všichni dobře pamatovali. To, že rozhodnutí soudu bylo trochu jiné, než přání, se Adam dozvěděl z dopisu, který dostal od Umpodu. Pro jistotu taky na Umpod zavolal, aby zjistil, jestli to není možné už nějak měnit.

Proč mám mluvit o tom, jaké to pro mě teď je?

V případech, které se týkají dětí, je potřeba zjistit jejich názor na situaci, kterou prožívají, a proto se dítě setkává s psychologem. Je důležité vědět, co si dítě myslí, aby ti, co o dítěti rozhodují, mohli rozhodnout co nejlépe.

Dítě má tak možnost předat vzkaz rodičům či soudci o tom, co si přeje. Soudce nerozhoduje jen podle tohoto přání, přihlédne k němu a spolu s vyslechnutím všech ostatních rozhodne tak, jak si myslí, že to bude pro dítě nejlepší. Názor dítěte je také někdy důležitý pro jeho zapojení do rodinné mediace, které se může zúčastnit.

Dítě má rovněž právo rozhovor odmítnout, ale připraví se tak o možnost sdělit svůj názor a ovlivnit tak další průběh své situace.

Každý případ je ale trochu jiný, a tak může i vše okolo vypadat trochu jinak.

Nejlépe je se ozvat přímo nám.

Čeká tebe a tvou rodinu mediace?

Mediace je čas, kdy se mohou všichni společně bezpečně pobavit o tom, co je zrovna trápí.

Mediace je setkání dvou lidí společně s odborníkem, kterému se říká mediátor. Tito dva lidé se většinou na něčem hodně důležitém nedokážou sami dohodnout. U rodičů to bývá třeba otázka toho, kde budou bydlet jejich děti, jak se budou děti vídat s tátou a mámou, jak si při rozvodu rodiče rozdělí majetek, atd.

Podívej se na videa o tom, jaké to u soudu může být pro děti

Může mediace pomoci rodičům, aby se začali domlouvat a poslouchali tě?

Máš se zúčastnit mediace a nevíš, co to je a co tě čeká?

Kdo je mediátor?

Mediátor je odborník, který pomáhá těmto lidem spolu mluvit, navzájem se slyšet (ať se jen nehádají) a třeba společně vytvořit dohodu. Je to smírné řešení a často pak tito lidé nepotřebují soud, aby rozhodl za ně.

Kdo může požádat o mediaci?

O mediaci může požádat každý z rodičů, děti, anebo může mediaci nařídit soud. U nás na Umpodu nabízíme mediace všem rodičům, protože si myslíme, že je vždy lepší se dohodnout.

Kdo je na mediaci?

Na rodinné mediaci jsou vždy oba rodiče a dva mediátoři – jeden muž a jedna žena.

Do mediace se zapojují i děti starší 6 let. Na mediaci jsou spolu s rodiči a říkají, co si přejí, anebo vše řeknou psychologovi, který přání na mediaci říká za ně. Každé dítě má v mediaci svého průvodce, který mu pomáhá setkání zvládnout.

Jak mediace probíhá?

Rodinné mediace mohou vypadat různě. Mohou se dít tak, že všichni přijdou na jedno místo a sednou si společně k jednomu stolu (třeba přijedou k nám na Umpod do Brna), anebo že se všichni připojí online – každý je u sebe doma připojen přes Skype nebo Zoom na svém počítači.

Na mediaci vždy mluví všichni, kteří tam přišli. Ostatní se snaží naslouchat, co ti další říkají. Mediátoři někdy opakují nejdůležitější věci, které byly řečeny. Mediátoři připomínají také to, co řeklo dítě, nebo co rodičům vzkázalo přes průvodce.

Mediace trvá nejdéle 3 hodiny. Když rodiče nechtějí, nemusí z toho být žádná zpráva ani zápis, ale když chtějí, mohou se nejdůležitější věci sepsat. Každý může mediaci ukončit dřív nebo chtít třeba pauzu.

Někdy nestačí jedna mediace, aby se rodina domluvila na tom, co potřebuje. Mediací proto může být víc – třeba 3 nebo 6.

Někdy mediace nemusí pomoci a o problému musí rozhodnout soud. Někdy mediace pomůže, rodiče se shodnou a sepíší dohodu. Ta pak buď platí rovnou, nebo ji ještě schválí soud.

Čeká tebe a tvou rodinu soud?

Soudy jsou tu od toho, aby rozhodly, co je pro děti nejlepší řešení.

Třeba když se rodiče rozejdou a nemohou se domluvit, ve kterém státě teď děti budou bydlet. Pak musí rozhodnout soud, kde mají děti bydlet. A právě když se soud týká dětí, soudy musejí vždy rozhodovat tak, aby to bylo pro děti nejlepší řešení. Není to ale tak jednoduché, protože soudy musejí zároveň rozhodnout tak, aby to bylo spravedlivé i pro dospělé.

Soudní rozhodnutí pak musejí všichni dodržovat (dospělí i děti), i když se jim třeba nelíbí.

Podívej se na video o tom, jaké to u soudu může být pro děti

Jak to soud dělá, aby rozhodl, co je pro děti nejlepší a zároveň aby rozhodl spravedlivě?

Na soudě je vždy pan soudce, nebo paní soudkyně. Soudce musí zjistit spoustu informací, a proto pozve mnoho důležitých osob na jednání do budovy soudu. Většinou jsou mezi důležitými osobami rodiče nebo jiní lidé, se kterými děti bydlí. Vždycky je taky pozván zástupce dítěte, o které jde.

Tomuto zástupci se říká „opatrovník”. Opatrovník se snaží prosadit nejlepší řešení pro děti, i kdyby nebylo spravedlivé k dospělým. Opatrovník taky často soudu prezentuje názor dívky nebo chlapce, které zastupuje.

Soudce postupně všechny osoby na soudě vyslechne, aby znal názor každého z nich. Často se stává, že lidé mají různé názory. Některé situace bývají hodně složité, a proto někdy trvá dlouho, než soudce zjistí všechno, co potřebuje. Nakonec soudce vše pečlivě promyslí a rozhodne. Všem potom napíše, jak rozhodnul a proč.

A chodí děti taky k soudu?

Někdy ano. Pokud chtějí samy děti nebo pokud je pozve pan soudce. Když jdou děti k soudu, potkají se přímo s panem soudcem. Setkání většinou trvá jako jedna vyučovací hodina ve škole.

Při setkání často bývá opatrovník dítěte.

Soudce se zajímá, jak se dítěti daří v rodině, kde žije. Soudce se zajímá i o to, co by si dítě v rodině přálo změnit. Chlapec nebo dívka se pana soudce taky může zeptat na to, co je zajímá.

Soudce si ze setkání s dětmi udělá zápisy, a pak nad nimi popřemýšlí. Soudce přemýšlí taky nad tím, co si dítě přeje a jestli by tomu šlo vyhovět, nebo ne.

Soudce se nakonec rozhodne pro správné řešení a vysvětlí rodičům i dětem, proč tak rozhodl.

A co když nejdu k soudu, jak se soudce dozví můj názor?

Soudce může zjistit názor dětí taky přes někoho jiného. Někdy požádá sociální pracovnici, aby se s dítětem setkala a zjistila, jak se mu v rodině daří a co by si přálo. Sociální pracovnice si domluví s klukem nebo holkou schůzku, ta může proběhnout doma, ve škole nebo na úřadě. Sociální pracovnice potom pošle soudci zprávu, kde napíše všechno, co zjistila, nebo to soudci řekne osobně u soudu.

Čeká tě rozhovor s psychologem Umpod?

V situacích, které se týkají dětí, je potřeba zjistit jejich názor na situaci, kterou prožívají, a proto se dítě setkává s psychologem.

Rozhovor může proběhnout v Brně na Umpod nebo psycholog přijede za dítětem.

Rozhovor většinou trvá kolem hodiny a má svá pravidla.

Dítě se nejdříve dozví, jak bude rozhovor probíhat, dozví se o svých právech, je informováno, že nemusí mluvit, pokud nechce, že jej nikdo nemůže nutit. Průběh rozhovoru se odvíjí od věku dítěte. Psycholog si s dítětem často hraje s figurkami, panenkami, domečky, na pískovišti, prohlíží si obrázky, malují a povídají si. Zajímá ho, jaké to je, když je u maminky, u tatínka, když je předáváno od jednoho rodiče ke druhému.

Hračky a obrázky pomáhají vyjádřit těžké situace, které je slovy obtížné vyjádřit. U starších dětí (náctiletých) se názor dítěte zjišťuje především formou rozhovoru. Někdy probíhá i na dálku, on-line, obvykle prostřednictvím Skypu či Zoomu. Psycholog si během rozhovoru píše poznámky, které na závěr dítěti přečte, a domluví se, co z informací si dítě přeje předat rodičům či soudci. Do zprávy z rozhovoru psycholog nedá nic, co dítě neschválilo, jedinou výjimkou by bylo zjištění, že dítěti někdo ubližuje. Zákon ukládá povinnost tuto situaci řešit, ale vždy se pracovník s dítětem domluví, jak bude postupovat, aby to pro něj bylo příjemné.

Podívej se na video o tom, jaké to u soudu může být pro děti